AI Act od 2. srpna 2026: Co musí firmy skutečně plnit

Od 2. srpna 2026 se začne používat další významná část evropského nařízení o umělé inteligenci, známého jako AI Act. Pro většinu běžných firem nebude hlavním tématem certifikace každého nástroje ani zákaz generativní AI. Do popředí se dostanou především povinnosti týkající se transparentnosti: lidé mají poznat, kdy komunikují s AI a kdy jsou vystaveni určitému obsahu vytvořenému nebo upravenému pomocí AI.

Současně je důležité vyvrátit rozšířený omyl. AI Act neukládá obecnou povinnost označovat každý e-mail, prezentaci, překlad nebo marketingový text, při jehož přípravě pomohl ChatGPT či jiný generativní nástroj. Rozhodující je role konkrétního subjektu, způsob použití systému a povaha výsledného obsahu.

Právní stav článku: Text je aktualizován k 22. červenci 2026. Vychází z AI Actu a z konečného znění novely Digital Omnibus on AI, kterou Rada EU schválila 29. června 2026. Rada současně uvedla, že novela bude následně zveřejněna v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost třetím dnem po zveřejnění. Před použitím článku po tomto datu je proto vhodné ověřit, zda již bylo novelizované znění publikováno a konsolidováno na EUR-Lex.

Nejdříve zjistěte, jakou má vaše firma roli

AI Act nerozděluje povinnosti pouze podle velikosti firmy. Klíčové je, co organizace s AI systémem dělá.

Role	Co znamená	Typický příklad
Poskytovatel (provider)	Vyvíjí AI systém, nechá si jej vyvinout a uvádí jej na trh nebo do provozu pod vlastním jménem či značkou.	Softwarová firma prodávající vlastní AI nástroj nebo společnost, která si nechala vytvořit chatbota a uvádí jej do provozu pod svou značkou.
Zavádějící subjekt (deployer)	Používá AI systém pod svou pravomocí v rámci profesionální činnosti.	Zaměstnavatel používající AI v náboru, e-shop s chatbotem nebo marketingový tým využívající generativní AI.
Dovozce	Uvádí na trh EU systém nesoucí jméno nebo značku subjektu ze třetí země.	Evropská firma dovážející AI zařízení od mimoevropského výrobce.
Distributor	Zpřístupňuje AI systém na trhu, aniž by byl jeho poskytovatelem nebo dovozcem.	Prodejce nabízející AI produkt jiného dodavatele.

Jedna firma může mít více rolí současně. Pokud například používá standardní externí AI službu, bývá zpravidla zavádějícím subjektem. Pokud však systém podstatně upraví, změní jeho určený účel nebo jej začne nabízet pod vlastním jménem, může se za určitých okolností dostat do role poskytovatele. Samotné obchodní označení produktu proto nestačí; posuzuje se skutečné uspořádání služby a odpovědnost za systém.

Co se od 2. srpna 2026 mění nejvíce: transparentnost

Článek 50 AI Actu stanoví zvláštní transparentní povinnosti pro některé interaktivní a generativní systémy. Evropská komise potvrzuje, že tato pravidla se použijí od 2. srpna 2026.

1. Člověk musí vědět, že komunikuje s AI

Poskytovatel systému určeného k přímé komunikaci s lidmi musí zajistit, aby byl člověk informován, že komunikuje s AI, pokud to není z okolností zcela zřejmé.

V praxi se může jednat například o:

chatbot na webu nebo v zákaznické zóně,
automatizovaného hlasového asistenta na telefonní lince,
virtuálního poradce v aplikaci,
konverzační AI v interním zaměstnaneckém portálu.

Informace má být jasná, rozpoznatelná a dostupná nejpozději při prvním kontaktu. Obecné označení typu „virtuální asistent“ nemusí být vždy dostatečně srozumitelné. Bezpečnější formulace bude například: „Komunikujete s asistentem využívajícím umělou inteligenci.“

Firma, která používá řešení externího dodavatele, by měla ověřit, zda je tato informace v uživatelském rozhraní skutečně zobrazena. Nestačí automaticky předpokládat, že vše vyřešil dodavatel v obchodních podmínkách.

2. Poskytovatelé generativních systémů musí umožnit technické rozpoznání AI obsahu

Poskytovatelé systémů vytvářejících syntetický text, obraz, zvuk nebo video musí zajistit, aby jejich výstupy byly označeny ve strojově čitelném formátu a bylo možné rozpoznat, že byly vytvořeny nebo upraveny pomocí AI.

Technické řešení má být v mezích proveditelnosti účinné, interoperabilní, robustní a spolehlivé. Povinnost se nemusí uplatnit například tehdy, když AI plní pouze pomocnou funkci při běžné editaci nebo podstatně nemění vstup ani jeho význam.

Podle schváleného Digital Omnibusu mají poskytovatelé systémů uvedených na trh před 2. srpnem 2026 získat na splnění této konkrétní technické povinnosti přechodnou lhůtu do 2. prosince 2026.

Pro běžnou firmu používající hotový generativní nástroj to znamená především prověřit dodavatele. Ve smlouvě nebo dokumentaci by měla zjistit, zda nástroj podporuje požadované označování a zda následné zpracování souboru technickou informaci neodstraní.

3. Deepfaky musí být viditelně označeny

Zavádějící subjekt, který pomocí AI vytvoří nebo upraví obraz, zvuk či video představující deepfake, musí zveřejnit, že obsah byl vytvořen nebo pozměněn umělou inteligencí.

Deepfake je zjednodušeně obsah, který připomíná existující osobu, předmět, místo, událost nebo jinou skutečnost a mohl by nepravdivě působit jako autentický. Typickým příkladem je realistické video, ve kterém známá osoba říká něco, co ve skutečnosti nikdy neřekla, nebo uměle vytvořený hlas skutečného člověka.

U evidentně uměleckého, satirického, fiktivního nebo obdobného díla může být způsob označení přizpůsoben tak, aby nenarušoval jeho zobrazení či užívání. Povinnost transparentnosti tím ale automaticky nezaniká.

4. Některé texty o veřejných tématech musí být označeny

Povinnost se týká také textu vytvořeného nebo upraveného AI, pokud je publikován za účelem informování veřejnosti o záležitosti veřejného zájmu.

Z pravidla však existuje důležitá výjimka: označení není vyžadováno, pokud obsah prošel lidskou kontrolou nebo redakčním procesem a konkrétní fyzická či právnická osoba nese za publikaci redakční odpovědnost.

Proto nelze říci, že každý blogový článek, příspěvek na LinkedIn nebo tisková zpráva připravená s pomocí AI musí nést nálepku „vytvořeno AI“. Jestliže člověk text skutečně ověří, upraví, schválí a převezme za něj odpovědnost, může se uvedená výjimka uplatnit. Pouhé formální kliknutí na tlačítko „schválit“ bez reálné kontroly by však bylo obtížné považovat za smysluplný redakční proces.

Firmy by proto měly určit:

které typy obsahu mohou informovat veřejnost o otázkách veřejného zájmu,
kdo provádí věcnou a redakční kontrolu,
kdo nese odpovědnost za konečné zveřejnění,
jak se provedená kontrola doloží.

5. Lidé musí být informováni o rozpoznávání emocí a biometrické kategorizaci

Pokud zavádějící subjekt používá systém pro rozpoznávání emocí nebo biometrickou kategorizaci, musí o jeho fungování informovat osoby, které jsou mu vystaveny. Zpracování osobních údajů musí zároveň splňovat GDPR a další použitelné předpisy.

Transparentnost však sama o sobě neznamená, že je každé takové použití povolené. Některé praktiky mohou být podle AI Actu zakázané; například rozpoznávání emocí na pracovišti nebo ve vzdělávacích institucích je s omezenými výjimkami zakázáno již od února 2025. Vedle AI Actu je vždy nutné posoudit také ochranu osobních údajů, pracovněprávní pravidla a přiměřenost zásahu do soukromí.

Musí firmy označovat každý obsah vytvořený s pomocí AI?

Ne. AI Act nezavádí univerzální značku pro jakékoli použití generativní AI.

Označení podle článku 50 se typicky nebude vyžadovat jen proto, že AI:

opravila pravopis nebo stylistiku,
přeložila člověkem napsaný text,
navrhla osnovu prezentace,
přeformulovala e-mail,
upravila jas, kontrast nebo běžné technické parametry fotografie, aniž podstatně změnila její význam,
pomohla s článkem, který následně prošel skutečnou lidskou kontrolou a za který někdo převzal redakční odpovědnost.

Naopak zvýšená pozornost je nutná u realisticky působících syntetických obrazů, hlasů a videí, automaticky publikovaných textů o veřejných tématech a systémů, které přímo komunikují s lidmi.

Dobrovolné přiznání použití AI je samozřejmě možné i nad rámec zákona. Může být vhodné z hlediska důvěry, etiky, interních pravidel nebo požadavků konkrétní platformy či klienta.

Co AI Act znamená pro zaměstnance, podnikatele a běžné uživatele

Čistě osobní a neprofesionální používání AI fyzickou osobou je z povinností zavádějícího subjektu vyloučeno. Člověk, který si doma nechá doporučit recept nebo připraví soukromé přání, proto zpravidla není regulovaným zavádějícím subjektem.

Situace se mění, pokud fyzická osoba jedná profesionálně. Freelancer, OSVČ nebo zaměstnanec používající AI při práci může jednat jménem svého podnikání nebo zaměstnavatele. Odpovědnost se potom posuzuje v kontextu této profesionální činnosti.

Zaměstnavatel by měl proto jasně stanovit:

které AI nástroje jsou schválené,
jaké informace se do nich nesmějí vkládat,
pro které výstupy je povinná lidská kontrola,
kdy musí být použití AI zveřejněno,
jak se postupuje při chybě, incidentu nebo podezření na diskriminaci.

AI gramotnost není novinkou ze srpna 2026

Povinnost týkající se AI gramotnosti se začala používat už 2. února 2025. Poskytovatelé a zavádějící subjekty musí přijímat opatření podporující znalosti a dovednosti lidí, kteří jejich jménem AI provozují nebo používají.

Rozsah školení nemá být stejný pro všechny. Má odpovídat technickým znalostem, zkušenostem, vzdělání, konkrétnímu způsobu použití systému a lidem, na které může AI působit. Jiné znalosti potřebuje marketingový tým používající generátor obrázků a jiné HR tým pracující s nástrojem pro třídění uchazečů.

Smysluplný program AI gramotnosti může zahrnovat:

základní principy a omezení generativní AI,
riziko nepřesných nebo smyšlených výstupů,
ochranu osobních údajů a obchodního tajemství,
autorská práva a licenční podmínky,
rozpoznávání diskriminace a zkreslení,
pravidla lidské kontroly,
transparentní komunikaci směrem k zákazníkům a veřejnosti.

Digital Omnibus formulaci této povinnosti zmírňuje: firma má podporovat rozvoj AI gramotnosti, ale nemá garantovat konkrétní úroveň znalostí každého jednotlivce. Povinnost přijmout přiměřená opatření však zůstává.

Co se stalo s vysoce rizikovou AI

Původní AI Act předpokládal, že velká část pravidel pro vysoce rizikové systémy začne platit v srpnu 2026, případně v srpnu 2027. Kvůli zpoždění harmonizovaných standardů a prováděcích nástrojů však schválený Digital Omnibus zavádí nové pevné termíny:

Oblast	Schválený nový termín
Samostatné vysoce rizikové systémy podle přílohy III, například v některých oblastech biometriky, vzdělávání, zaměstnávání, úvěrového hodnocení, migrace nebo justice	2. prosince 2027
Vysoce rizikové systémy zabudované do regulovaných výrobků	2. srpna 2028

Odklad neznamená, že firmy mohou s přípravou čekat. Organizace používající AI v náboru, hodnocení zaměstnanců, vzdělávání, úvěrech, životním či zdravotním pojištění, zdravotnictví nebo kritické infrastruktuře by už nyní měly klasifikovat své systémy, rozdělit odpovědnosti a prověřit dokumentaci dodavatelů.

Navíc nadále platí GDPR, zákaz diskriminace, ochrana spotřebitele, pracovní právo, pravidla kybernetické bezpečnosti a další sektorové předpisy. Odložení jedné části AI Actu nelegalizuje postup, který je v rozporu s jiným právním předpisem.

Jaké sankce hrozí

Porušení transparentních povinností podle článku 50 může být sankcionováno pokutou až 15 milionů eur, nebo u podniku až 3 % jeho celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok, podle toho, která částka je vyšší.

Pro malé a střední podniky se naopak použije nižší z procentní a pevné hranice. Sankce nejsou automatické a při jejich ukládání se hodnotí například závažnost a délka porušení, počet dotčených osob, velikost firmy, úmysl či nedbalost a kroky přijaté ke zmírnění následků.

Nejvyšší hranice až 35 milionů eur nebo 7 % celosvětového obratu je vyhrazena pro porušení zákazů nejzávažnějších praktik podle článku 5.

Praktický kontrolní seznam pro firmy

Do 2. srpna 2026 by měla mít běžná organizace vyřešené alespoň následující body:

Inventura AI: Seznam používaných systémů, účelů, oddělení, dodavatelů a odpovědných osob.
Určení role: U každého systému určit, zda je firma poskytovatelem, zavádějícím subjektem, dovozcem nebo distributorem.
Klasifikace rizika: Prověřit zakázané, transparentní a potenciálně vysoce rizikové případy použití.
Chatboti a hlasoví asistenti: Zkontrolovat, že člověk dostane jasnou informaci o komunikaci s AI při prvním kontaktu.
Proces pro AI obsah: Nastavit pravidla označování deepfaků a textů o veřejných tématech.
Redakční kontrola: Určit, kdo ověřuje fakta, schvaluje zveřejnění a přebírá odpovědnost.
Dodavatelé: Prověřit smlouvy, dokumentaci, technické označování výstupů, uchovávání dat a podporu při kontrole úřadem.
AI gramotnost: Zavést školení podle konkrétních rolí a rizik; uchovávat záznam o přijatých opatřeních.
Interní pravidla: Upravit směrnici pro používání AI, ochranu dat, obchodního tajemství a autorských práv.
Řešení incidentů: Stanovit postup pro chybný, diskriminační, zavádějící nebo bezpečnostně rizikový výstup.

Nejčastější otázky

Musíme u každého příspěvku na sociální síti uvést, že nám pomohla AI?

Ne automaticky. Rozhoduje povaha obsahu. U textu o veřejném tématu může být označení vyžadováno, pokud byl vytvořen či upraven AI a neprošel lidskou kontrolou ani redakční odpovědností. U deepfaku je označení zpravidla nutné.

Stačí uvést používání AI v obchodních podmínkách?

U přímé interakce s chatbotem obvykle ne. Informace má být člověku poskytnuta jasně a nejpozději při prvním kontaktu nebo vystavení systému.

Když používáme ChatGPT, jsme poskytovatelem AI?

Při běžném používání hotové služby jste zpravidla zavádějícím subjektem. Poskytovatelem můžete být například tehdy, když vyvinete vlastní systém, necháte si jej vyvinout a nabízíte jej pod svým jménem, případně když provedete právně významnou změnu systému nebo jeho účelu.

Týká se AI Act také malých firem a OSVČ?

Ano. AI Act neobsahuje obecnou výjimku pro malé podniky. U některých povinností a sankcí se však zohledňuje velikost organizace a pro malé a střední podniky platí mírnější režim.

Nahrazuje AI Act GDPR?

Ne. Oba předpisy se mohou použít současně. Pokud AI zpracovává osobní údaje, je vedle AI Actu nutné řešit právní titul, transparentnost, minimalizaci údajů, zabezpečení, případné posouzení vlivu a další požadavky GDPR.

Závěr

Nejdůležitější změnou od 2. srpna 2026 není zákaz běžného používání generativní AI. Je jí požadavek, aby firma věděla, kde AI používá, jakou má právní roli a kdy musí být vůči lidem transparentní.

Organizace, která má inventuru systémů, jasně přidělenou odpovědnost, funkční lidskou kontrolu a proškolené zaměstnance, nebude AI Act vnímat pouze jako administrativní zátěž. Získá také lepší kontrolu nad kvalitou výstupů, citlivými daty, reputačními riziky a závislostí na dodavatelích.

Správná otázka proto nezní: „Používáme AI?“ Správná otázka je: „Víme, kde ji používáme, kdo za ni odpovídá a jak dokážeme, že ji používáme transparentně a bezpečně?“

Oficiální zdroje

Tento článek má obecný informační charakter a nepředstavuje právní poradenství. Konkrétní povinnosti je nutné posoudit podle role organizace, účelu systému, smluvního uspořádání a okolností jeho použití.